Z Tanvaldu na Okinawu 2018

Když jsme zakládali v roce 1980 oddíl Karate na Hamrskách, netušili jsme, že se jednou podíváme do kolébky karate na Okinawě ve městě Naha. Toto vzdálené a tajemné místo se nám stalo na dva týdny domovem.

Od 30. 7.–13. 8. 2018 se zúčastnila 9 členná výprava z České republiky závodů OKINAWA KARATE INTERNATIONAL TOURNAMENT. Z toho dva závodníci a kouč, dnes již z karate Tanvald.

V pátek 3. 8. 2018 proběhli vyřaďovací boje do hlavní soutěže. Závodilo se v KATA a KOBUDO (zbraně). Karel Lhotský z KBU karate Tanvald ač porazil 4 borce na postup nedosáhl, podobně skončila i Jiřina Kafková také z KBU Tanvald, postup ji překazila pouze 1 závodnice ani 11 poražených na postup nestačilo. Přesto je to pro náš klub úspěch a hlavně velká zkušenost. Postup si zajistili pouze dva muži z naši výpravy a to Pavel Volštát z Prahy a Jan Kopecký z Havlíčkova Brodu, Jan skončil v sobotu v dalším vyřazovacím kole a Pavel bojoval v neděli o medaili a v obrovské konkurenci z celého světa a zejména Okinawských závodníků získal pro Českou republiku čtvrté místo. Velkou gratulaci dostal od našeho mistra který je také z Okinawy.

Toto mistrovství světa není jen sportovní záležitostí, žije tím celé město, všude jsou obrovské obrazovky a závody jsou přenášeny po celý den v přímém přenosu. Ve městě, i u obchodních domů všude cvičí děti, jsou vidět průvody s tradičním Okinawským drakem, na spoustě výrobcích se objevuje název KARATE - vějíře, pití v plechovkách, trička apod.. Soutěž, její průběh, ceremonie, disciplína, rozhodování a vystupování závodníků bylo na maximálně tradičním a profesionálním přístupu. Něco takového je třeba zažít na vlastní kůži. Na každém zápasišti rozhodoval 7 členný panel rozhodčích, což zajištovalo spravedlivé rozhodnutí.

V neděli po závěrečném ceremoniálu celá akce neskončila, hned druhý den jsme cvičili u jednoho mistra za druhým a to trvá celý další týden. Krom toho jsme vyjížděli na historické památky, jsou tu čínské zahrady, jedinečné královské sídlo Shuri atd.

Po dvou týdnech unaveni, ale spokojeni odlétáme domů. Poděkování patří Jiřině Kafkové, která se téměř o vše postarala.

Jiří Smeták, kouč české výpravy